Primární reflexy

Primární reflexy, jsou základní vrozené motorické pohyby, vycházející z nervového systému,  jsou důležité pro porod a zdravý, raný vývoj, po určitém čase musí odeznít, ať mohou nastoupit vyšší motorické vzorce. Pokud nejsou, primární reflexy integrovány, blokují vyšší motorické funkce. Primární reflexy je vhodné "odcvičit", aby se posunul psychomotorický vývoj dítěte.

- u novorozence jsou primitivní reflexy obrovským přínosem, automatické reakce pomáhají dítěti reagovat se na nové prostředí 

- každý reflex se objevuje podle vývojové fáze, přičemž každý následující reflex se objevuje, aby zajistil přežití a ochranu dítěte, jak jeho systém zraje a postupuje

- když je reflex správně integrován, ukotvuje neurologicky hlouběji fyziologický, emocionální a psychologický pocit bezpečí

- primární reflexy mají velký vliv na psychomotorický vývoj dítěte

- pohyby vyvolané primárními reflexy, pomáhají vytvářet hustou neuronovou síť, která umožňuje propojení různých oblastí mozku, tato propojení jsou důležitá pro budoucí procesy učení, komunikační schopnosti, emocionální a citové vazby

- prostřednictvím úplného integračního procesu tvoří základ pro související motorické reflexní schémata (sezení, plazení, chůze atd.ú)

- primární reflexy reagují na určité konkrétní podněty, jako jsou pocity nebo pohyby

-jsou důležitými příznaky neurologického fungování a vývoje dítěte, mimo to, že nám dávají signály, zda nervový systém dítěte funguje dobře

- mnoho z těchto primárních reflexů se inhibuje, jak dítě roste, i když některé zůstávají až do dospělosti, reflexy, které nejsou inhibovány, mohou být indikátorem nějakého problému, poškození mozku nebo nervového systému

- reflexy pomáhají stimulovat koncový mozek, který pak následně může "převzít řízení" a primární reflexy potlačí. Pokud se ale stane, že se tyto reflexy neinhibují (nepotlačí) včas, mohou být kontraproduktivní pro neurologický vývoj. Pak mluvíme o přetrvávajících primárních reflexech.

- jedná se o opakující se automatické pohyby, které jsou nezbytné pro ovládání hlavy, svalového tonusu, senzorické integrace a vývoje, tvoří základ našich posturálních, celoživotních reflexů

- reflexy, by se měli přirozeně inhibovat během prvního roku a objevit se náhradní reflexy, nazývané posturální reflexy

- posturální reflexy jsou zralejší vzorce, které kontrolují emoce, rovnováhu, koordinaci a vývoj motoriky

- reflexy, se musí inhibovat, aby každý z nás dosáhl svého plného potenciálu, ukotvil emoční a sociální regulaci a posunul se dále v motorickém a kognitivním učení

- když pohyby vycházejí z aktivních primitivních reflexních pohybových vzorců, pak existují problémy s koordinací

- reflex je nedobrovolný a téměř okamžitý pohyb v reakci na podnět který nepřijímá nebo nevyžaduje vědomé myšlení, protože se vyskytuje prostřednictvím reflexního oblouku, reflexní oblouky působí na impuls dříve, než tento impuls dosáhne mozku

 Nezralost našeho nervového systému znamená, že jsme se ještě dostatečně nevyvinuli, abychom se mohli pohybovat cílevědomým způsobem, ani nemáme sílu v našich svalech, abychom tento pohyb podpořili. Abychom se "rozjeli", spoléháme se na řadu primitivních reflexů, které se pomalu objevují, jsou - li "integrovány" jsou postupně nahrazovány posturálními reflexy.

 

ZACHOVANÉ PRIMÁRNÍ REFLEXY

• Hyperaktivita
• Problémy s koncentrací, pozorností
• Nedostatek motivace
• Špatné psaní rukou, křečovité držení tužky
• Špatná hrubé a jemné motoriky                                                                                                                                • Nedostatek plynulého čtení a psaní
• Nedostatečná koordinace těla
• Nedostatečná kontrola impulzů
• Dyslexie, čtení/psaní a problémy s pravopisem                                                                                                 
• Plete si vaše dítě často písmena nebo čísla?                                                                                                        • Nevydrží vaše dítě dlouho sedět?                                                                                                                              •  Je vaše dítě snadno rozrušeno zvuky nebo je příliš citlivé na zvuky?                                                        • Dyskalkulie                                                                                                                                                                         • ADHD, ADD                                                                                                                                                                         • Emocionální nezralost / citlivost, časté výbuchy vzteku                                             

Stres, vrozené poruchy nebo traumatické události, které se vyskytují v prenatálním období, při narození nebo v období raného vývoje, mohou přerušit aktivaci, zrání a integraci primárního reflexu. 

V závislosti na počtu neinhibovaných reflexů se může objevit široké spektrum potíží, které se mohou objevit později v životě.

Jak se tyto reflexy projevují později v životě dítěte? 

Výzkum naznačuje souvislost s opožděným nástupem řeči, vývojovou dysfázií, poruchami nervového vývoje, poruchami chování, učení a ADHD, ADD. 


Mozek je extrémně plastický - což znamená, že se může změnit, k lepšímu nebo k horšímu, téměř v každém věku. Děti, které zaostávají ve vývoji, jsou často schopny znovu získat ztracenou půdu pod nohama, pokud se jim dostane správného vedení. 

Bez ohledu na to jsou výhody oživení nervových cest vašeho dítěte a postrčení ho směrem ke správné vývojové časové ose významné, říkají odborníci. Dokonce i poté, co vaše dítě vyroste ze svých primitivních reflexů, může bojovat se soustředěním a hyperaktivitou. Ale zapojením a posílením jeho centrálního nervového systému můžete maximalizovat plný potenciál jeho mozku.

Moro reflex

Ještě během těhotenství pomáhá Moro reflex ve vývoji dýchacího mechanismu. Bezprostředně po porodu napomáhá prvnímu nádechu tím, že otevře dýchací cesty při hrozícím zadušení-čili pomáhá dítěti přežít. Moroův reflex je reakcí na úlek - novorozenec ještě neumí správně zanalyzovat, zda je stimul nebezpečný nebo ne - proto se spustí z mozkového kmene Moro reflex. Při tom rozhodí ručičky do strany a uvolní se mu adrenalin a kortizol. Díky tomu se prohlubuje dýchání v horních částech plic, zrychluje tep, zvýší se krevní tlak a zrudne kůže. Začne plakat a tím přitáhne pozornost dospělého. Reflex má také velký vliv na vývoj očních pohybů a kontrolu nad očními svaly a vývoj rovnováhy.

Moro reflex je tedy velmi důležitý na začátku života dítěte, postupně se ale musí potlačit. Jak dlouho je reflex normálně aktivní, na to se názory různí. Podle některých autorů do třetího měsíce věku, jiní ho považují za normální do šestého měsíce života dítěte.

Nejčastější symptomy přetrvávání Moroova reflexu:

  • poruchy soustředění - hyperaktvivta (ADHD) nebo naopak hypoaktvivta (ADD)

  • symptomy autismu (straní se dětí, nedívá se do očí, citlivost na hmatové, zrakové nebo sluchové vjemy)

  • citlivost na světlo, problémy s černými písmenky na bílém papíře (vizuální stres)

  • alergie

  • syndrom vyhoření ("burn out")

  • problémy s imunitou, časté záněty ORL

  • "stimulus bound"- neschopnost odfiltrovat stimuly, problémy s koncentrací

  • agrese

  • emoční labilita

  • nemá rád překvapení

  • problémy s ovládáním pohybů očí

  • opožděný vývoj řeči

Tonický labyrintový reflex (TLR)

​TLR je reflexní reakce, která je aktivována změnou polohy hlavy v předozadním směru. Pokud dítěti zakloníme hlavičku, zvyšuje se tonus v extenzorech v celém těle (dítě se natáhne) a naopak, když dítěti hlavičku předkloníme, zvýší se tonus ve flexorech, dítě skrčí končetiny a zaujme podobnou polohu, jaká je typická pro polohu v děloze.

​TLR pomáhá dítěti čelit gravitaci ve chvíli, kdy ještě nemá dostatečně vyvinutou schopnost zvednout a držet hlavičku a krk vzpřímeně, dokud mu nepodepřeme hlavičku. Dítě se ale rychle učí, a tak po prvních šesti týdnech se naučí v poloze na břiše držet hlavičku v rovině páteře. To je první krok k úplnému ovládnutí krčních svalů. Potom se postupně naučí ovládat svalový tonus také v kefalo - kaudálním směru, tzn. postupně od hlavy, přes horní polovinu těla, dolní polovinu těla až k patě. Tato schopnost je nezbytná pro pozdější udržení rovnováhy, vzpřímený postoj a koordinaci. Vývoj hrubé motoriky je výrazně ovlivněn tonickým labyrintovým reflexem. Pro dítě s přetrvávajícím TLR bude nesmírně těžké lézt po čtyřech, protože extenze (záklon) hlavy způsobuje současně extenzi (natažení) nohou. Ale lezení a plazení je velice důležité pro vývoj správné koordinace ruka - oko a pro integraci informací z ostatních smyslových orgánů.

​Nejčastější symptomy přetrvávání TLR:

  • horší hrubá motorika

  • horší koordinace pohybu

  • podpírání hlavy při psaní či položení hlavy obličejem na lavici

  • sed na židli na patách

  • snížený svalový tonus (napětí)

  • zvýšený svalový tonus (napětí)- chodí na špičkách nebo mává rukama, když má radost nebo je rozčílen

  • problémy se zaostřením zraku rychle do dálky a na blízko (nutné, abychom dokázali dobře opsat text za tabule)

Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR)

​Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR) je aktivován, když otáčíme hlavu na jednu nebo na druhou stranu. Tam, kam otočíme hlavu, se paže i noha natahují, zatím co druhá paže i noha se naopak skrčí.

​Během těhotenství má ATŠR zlepšovat svalový tonus a pomáhá stimulovat rovnovážné ústrojí. ATŠR má důležitou úlohu během porodu. Při druhé době porodní si musí dítě, v rytmu porodních stahů, najít cestu dolů specifickým kroutivým pohybem. Aktivní spoluúčast dítěte během porodu závisí právě na správně vyvinutém ATŠR . Současně celý proces porodu posiluje aktivitu nejen ATŠR, ale i jiných primárních reflexů, což je důležité pro první měsíce života. Děti, které se narodí tzv. císařským řezem, mají proto nevýhodu. V prvních měsících života tento reflex zabraňuje tomu, aby miminko zůstalo ležet na břiše s obličejem dolů (nebezpečí udušení). Dále podporuje vznik první koordinace oko - ruka a ovlivňuje i vývoj laterality.

​Nejčastější symptomy přetrvávání ATŠR:

  • problémy koordinace ruka-oko

  • problémy s psaním, protože je těžké ovládat ruku

  • horší spolupráce mozkových hemisfér

  • problémy dát ruku přes střed těla - například dítě, které píše pravou rukou, má problémy psát na levé straně papíru

  • nesoulad mezi mluveným a psaným projevem

  • problém s rozvojem laterálních pohybů očí, jako je sledování řádků očima, což je nutnost pro čtení i psaní

  • zhoršená automatická kontrola rovnováhy

  • bilaterální integrace-používání obou polovin těla odděleně

  • přetrvávání zkřížené nebo nejasné laterality (např. dítě neupřednostňuje jednu ruku při psaní) i po dovršení 8 let věku

Galantův reflex

​Funkce Galantova spinálního reflexu je pomáhat (stejně jako ATŠR) při porodu, kdy během kontrakce je vyvolán tlak děložní stěny na oblast trupu, a tím je tento reflex aktivován. Boky miminka tím získají pružnost a miminko se může pomalu otáčet porodními cestami. Pokud reflex přetrvává, jsou děti hodně citlivé v bederní oblasti zad což zabraňuje vývoji posturálních reflexů.

​Nejčastější symptomy přetrvávání Galantova reflexu:

  • nadměrná citlivost v bederní oblasti zad

  • pomočování

  • skolióza

  • horší soustředění

Palmární reflex

​Jemná motorika je ovlivněna Palmárním reflexem. Děti působením palmárního reflexu automaticky svírají prsty kolem čehokoli, co se jim dá do dlaně. Stisk je poměrně pevný. Novorozeně se zpočátku dovede na prstech i udržet. Reflex by měl vymizet v souvislosti se vznikem aktivního úchopu. Během prvních měsíců života existuje velká souvislost mezi Palmárním reflexem a sáním. Palmární reflex se projevuje i při kojení, kdy kojenec během sání reflexně svírá a otevírá dlaň, jako by hnětl těsto. Tato souvislost je označována jako Babkinův reflex. Opačně to platí také. Např. při psaní často vidíme to, že když se dítě hodně soustředí na to, co dělá rukama, začíná pohybovat ústy a jazykem.

Nejčastější symptomy přetrvávání Palmárního reflexu:

  • horší jemná motorika

  • horší grafomotorika

  • problémy s artikulací (mluvení)

  • velká citlivost dlaní (nemá rádo různé materiály- písek, modelína, prstové barvy... nebo je naopak nadměrně vyhledává)

Hledací a sací reflex

Hledací a sací reflex jsou klíčové pro přežití dítěte, protože mu umožní příjem potravy. Hledací reflex způsobuje, že pokud dojde k dotyku tváře miminka, otočí se, otevře pusinku a hledá, co by mohlo sát (proto se při kojení nemáme příliš dotýkat jeho tvářičky).

U dítěte s přetrvávajícím sacím reflexem zůstává jazyk příliš vpředu v puse a díky tomu má položený jazyk na spodině úst (vypadá to, jako by dítě mělo moc velké nosní mandle). Proto je pro něj těžké zavírat pusinku a dýchat nosem. Přetrvávající sací reflex ovlivňuje celé držení hlavy, kdy ji má dítě předsunutou.

Pokud je jazyk položen příliš vpředu v ústech, je těžké ho ovládat. Děti tedy mívají problémy s mluvením, polykáním, sliní z úst, mívají horší koordinaci mezi mluvením a dýcháním a neumí jíst se zavřenou pusinkou. I když se později inhibuje sací reflex a položení jazyka se posune do správné pohohy, je nutné posílit jazyk, protože bude určitě oslaben.

​Nejčastější symptomy přetrvávání sacího a hledacího reflexu:

  • jazyk zůstane v puse příliš vpředu (jazyk skoro kouká ven), tím je ztíženo žvýkání a polykání, dítě může slintat

  • problémy s mluvením/ artikulací

  • špatná jemná motorika

  • nadměrná citlivost v oblasti kolem pusy

  • potřeba orální stimulace - pořád potřebují něco žvýkat nebo sát - dlouho cucají palce, vlasy, tužky, límečky apod.

  • nemá rádo různé konzistence jídla

Landau reflex

​Landau reflex se objevuje kolem 3. - 10. měsíce věku dítěte a je inhibován cca do 3. roku (proto je také někdy řazen mezi přechodné reflexy). Když zvedneme a podržíme dítě rukama pod jeho hrudí obličejem k zemi, dojde k tomu, že se dítě lehce protáhne (prohne) - při hypertonii je extenze přehnaná, naopak při hypotonii se dítě "složí" dolů kolem našich rukou. Díky tomuto reflexu se zlepší svalový tonus a zvedání hlavy v pozici na břiše. Landau reflex navíc pomáhá inhibovat tonický labyrintový reflex. Dítě se tak naučí zvedat nejen hlavu, ale také hruď, což je předpoklad pro složitější pohyby paže a nohy současně.

Nejčastější symptomy přetrvávání Landau reflexu:

  • problémy s rychle se střídajícími a složitějšími pohyby: běhání, skákání na jedné noze, skákání snožmo, jízda na kole

Symetrický tonický šíjový reflex (STŠR)

​STŠR vzniká předtím, než dítě začíná lézt po čtyřech (proto se také někdy řadí mezi přechodné reflexy). STŠR pomáhá "rozbít" TLR reflex v úrovni pánve, tzn., pomůže dítěti používat obě poloviny těla odděleně. STŠR způsobuje, že dolní polovina těla automaticky provádí opak toho, co horní polovina. V této fázi vývoje je úkolem tohoto reflexu zvednout dítě z polohy na břiše do pozice sedu na patách při přípravě na lezení. Jakmile je jednou dítě v pozici na patách, začíná se kolébat do pozice na čtyři a zpět do sedu na paty. Tím experimentuje s pohybem, zkoumá vlastní schopnosti. Jakmile se dítě naučí dosáhnout těchto pozic vlastní vůlí, potlačuje reflexní odpověď a začíná zlepšovat pohyby lezením a později chůzi.

​Děti s přetrvávajícím STŠR mívají špatnou koordinaci horní a dolní poloviny těla. Při vyučování často sedí "zhroucené" na židli a na konci školní hodiny skoro leží s hlavou na stole. Tyto děti také často sedí na jedné nebo na obou nohách, nebo "visí" na židli. Další oblíbenou polohou je sed na zemi se zadečkem mezi patami (tzv. W-pozice). Děti se hůře učí plavat.

Nejčastější symptomy přetrvávání STŠR:

  • přeskočilo fáze lezení (chůze je pro ně jednodušší)

  • horší koordinace pohybu

  • tendence "se zhroutit", dítě skoro leží na konci školní hodiny hlavou na stole

  • problémy zaostřit oči do dálky a rychle zpět, problémy s opsáním textu z tabule

  • sedí na jedné nebo na obou nohou, "visí" na židli, leží na stole

  • nemůže se soustředit, když musí neustále sedět v jedné poloze

  • hůř se naučí plavat (plave radši pod vodou)

Petra Fritsch, O-Poruba
775 234 669,pohybemrosteme@seznam.cz, 2016
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!